Náhlé otočení směru větru po roztavení bezpečnostních plášťů by v aglomeraci Tokia způsobilo druhou Hirošimu. Ale nejen Japonsko samotné, nýbrž celá planeta bude těmito nehodami řádu Super-GAU v japonských jaderných elektrárnách postižena. Po neštěstí v Černobylu byly v Evropě zamořeny zhruba 3.900.000 kilometrů čtverečních (asi 40 % celkové plochy Evropy) radioaktivním izotopem 137 prvku cesium (viz také https://www.greens-efa.org/cms/topics/dokbin/118/118541.pdf). I v samotné Hirošimě, vzdálené od Černobylu více než 8.000 km, byly tehdy naměřeny poměrně vysoké koncentrace radioaktivních atmosférických srážek.