Etiopie
Etiopská federální demokratická republika የኢትዮጵያ ፈደራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ yä-Ityop̣ya Federalawi Dimokrasiyawi Ripäblik |
|||
---|---|---|---|
|
|||
Hymna: Wodefit Gesgeshi, Widd Innat Ityopp'ya | |||
Geografie | |||
Hlavní město: | Addis Abeba (አዲስ አበባ, Ăddis Ăbäba) | ||
Rozloha: | 1 127 127 km² (26. na světě) | ||
Nejvyšší bod: | Ras Dašen (ራስ ደጀን) (4620 m n. m.) | ||
Časové pásmo: | +3 | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | 85 254 000 (16. na světě, 2007) | ||
Hustota zalidnění: | 69,4 ob. / km² (135. na světě) | ||
HDI: | ▲ 0,389 (nízký) (169. na světě, 2007) | ||
Jazyk: | amharština (úřední) | ||
Náboženství | křesťané 61.6% (z toho etiopští pravoslavní 51%), muslimové 32.8%, animisté 5,6% | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | republika | ||
Vznik | kolem začátku letopočtu (kromě krátké okupace Itálií byla vždy nezávislá) | ||
Prezident | Girma Wolde-Gijorgis (ግርማ ወልደ ጊዮርጊስ) | ||
Předseda vlády | Meles Zenawi (መለስ ዜናዊ) | ||
Měna | etiopský birr (ETB) | ||
HDP/obyv. (PPP) | 1805 USD | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 231 ETH ET | ||
MPZ | ETH | ||
Telefonní předvolba | +251 | ||
Národní TLD | .et |
Etiopie, dříve známá pod názvem Habeš, se rozkládá ve středu Afrického rohu. Etiopie je známa jako země se svébytnou, osobitou kulturou. Kromě krátkého období italské okupace v letech 1936–1941 nesdílí koloniální zkušenost jiných afrických zemí. Etiopie sousedí na jihu s Keňou, na západě se Súdánem, na severu s Eritreou a Džibutskem a na východě se Somálskem.
Dějiny
Etiopie je jednou ze zemí s nejstarším lidským osídlením. Na jejím dnešním území se patrně vyvinul člověk rozumný (homo sapiens). Slovem Etiopie (Αιθιοπία) staří Řekové označovali oblast jižně od Egypta.
Prvním významnějším státním útvarem na území Etiopie byl D'mt (8.-5. století př. n. l.). Na jeho základech pak v 1. století př. n. l. vznikla Aksúmská říše. V roce 330 byl Atanášem Alexandrijským vysvěcen první etiopský biskup, Frumentius, Řek pocházející ze syrského přístavu Tyr. Král Ezana, jeho žák, křesťanství učinil státním náboženstvím v roce 333.
Agovská dynastie (1137-1270) pocházející z kuušitské části obyvatelstva vládla v Etiopii. 1270 moc převzali Amharové a začal se vyvíjet feudální stát.
Až do poloviny 15. století etiopští králové neměli hlavní město. Vládli raději z velkých tábořišť. Ovládali oblastní vůdce, kteří pomocí vojska (vždy z cizí oblasti) kontrolovali šlechtu – tzv. Velké muže (tellek saw). Šlechta ovládala sedláky (plátce daní, gabbar), kteří museli odvádět část úrody a robotu. Nejednalo se však o leníky v evropském duchu, protože mohli své Velké muže opustit. Král Zara Taqob (1434 – 1468) se zasadil o konsolidaci království, kodifikaci funkcí státu, uspořádání soustavy farností a šíření pravoslaví. Hlavním městem země učinil Deba Berban a obnovil tradici korunovace králů v Aksúmu. Po jeho smrti se však země, zejména kvůli jeho krutovládě, opět decentralizovala a hlavní město bylo opuštěno. Toho využili muslimové z Hararu a pod vedením imáma Ahmada ibn Ibrahima v roce 1529 zemi napadli.
Zejména kvůli muslimským výbojům bylo spojení Etiopie s ostatními částmi křesťanského světa až do 16. století velice omezené. V roce 1520 připlula na pomoc proti této hrozbě do Rudého moře portugalská flotila. Po počátečním úspěchu byl v roce 1543 Ahmad ibn Ibrahim poražen v bitvě, které se účastnili i portugalští mušketýři, a musel se stáhnout zpět do Hararu.
Významnou roli sehrál císař (negus) Menelik II., který se zasadil o sjednocení země a upevnění pozice Etiopského císařství na poli mezinárodní politiky. Etiopie byla jako jediný nezávislý africký stát v meziválečném období členem Společnosti národů. Poslední etiopský císař Haile Selassie vládl mezi léty 1930 až 1974 s pětiletou přestávkou během italské okupace 1936 až 1941. Italská vojska ovládla zemi 5. května 1936, navzdory drtivé technické převaze až po více než půlroční válce, v níž ovšem Etiopané utrpěli vysoké ztráty - zahynulo až 875.000 vojáků a civilistů, značná část z nich zemřela na následky otravy plynem, který útočník hromadně používal. Během okupace byla Etiopie spojena se sousedními italskými koloniemi Eritrea a Italské Somálsko do útvaru zvaného Italská východní Afrika. Roku 1941 osvobodili zemi Britové ve spolupráci s etiopskými partyzány. V roce 1974 byl Haile Selassie sesazen revolucí, jež vyústila v nastolení vojenského režimu hlásícího se k socialismu. Ten se zhroutil v roce 1991. V letech 1977 až 1978 proběhla etiopsko-somálská válka. Po počátečním úspěchu východního souseda se Etiopii podařilo, díky vojenské pomoci SSSR a Kuby, útočníka vytlačit ze svého území.
V roce 1993 se od Etiopie oddělila Eritrea. Společná hranice byla po mnoho let předmětem sporů a ozbrojených střetů, které nakonec se souhlasem obou států ukončil v srpnu 2009 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
Politika
Současné politické zřízení upravuje ústava z roku 1994. Zákonodárnou moc má dvoukomorový parlament sestávající z Federálního shromáždění (117 křesel) a Sněmovny lidových zástupců (548 křesel). Lidoví zástupci jsou voleni na šest let ve všeobecných volbách. Sněmovna lidových zástupců volí prezidenta na šestileté funkční období.
Poslední volby proběhly 15. května 2005 a potvrdily mandát M. Zenawiho. Výsledek voleb ale zpochybnila opozice, někteří zahraniční pozorovatelé a Evropská unie. Při protivládních demonstracích v červnu a listopadu 2005 bylo zabito asi 80 osob. Následně bylo uvězněno mnoho opozičních vůdců, novinářů, podnikatelů a aktivistů zaměřených na lidská práva. Mnoho z nich bylo obviněno z velezrady a genocidy. Řada aktivistů byla uvězněna v nechvalně proslulé věznici Kaliti.
Vyšetřování „nezávislé“ komise (obsazené vládou jmenovanými sympatizanty režimu) překvapivě potvrdilo excesivní metody použité při potlačení loňských demonstrací. Podle komise bylo zabito nejméně 193 osob včetně 40 mladistvých. 20000 mladých Etiopanů bylo údajně uvězněno v pracovních táborech. Vedoucí komise v obavách o svou bezpečnost opustil zemi.
19. října 2006 byla zatčena Jalemzud Bekeleová, právnička zabývající se otázkami lidských práv pracující pro Evropskou komisi v Addis Abebě, ve chvíli, kdy se ji snažili její kolegové odvést do Keni.
Správní členění
Podle ústavy z roku 1994 je Etiopie federací sestávající z 9 svazových států (amharsky ክልል kələl, pl. kələloč) a 2 samostatná města (amharsky አበባ əna).
- ትግራይ (Təgraj) / Tigrajský stát / The State of Tigray
- አፋር (Äfar) / Afarský stát / The State of Afar
- አማራ (Ämara) / Amharský stát / The State of Amhara
- ኦሮሚያ (Oromija) / Oromský stát / The State of Oromia
- ሶማሌ (Somale) / Somálský stát / The State of Somalia
- ቤንሻንጉል-ጉምዝ (Benšangul-Guməz) / Stát Benišangul-Gumuz / The State of Benishangul-Gumuz
- ደቡብ ብሔሮች ብሔረሰቦችና ሕዝቦች (Däbub bəħeroč bəħeräsäbočna ħəzboč) / Stát jižních národů, národností a lidu / The State of Southern Nations, Nationalities and Peoples
- ጋምቤላ ሕዝቦች (Gambela ħəzboč) / Stát gambelského lidu / The State of Gambella Peoples
- ሐረሪ ሕዝብ (Häräri ħəzb) / Stát hararského lidu / The State of Harari People
- አዲስ አበባ (Ädis Äbäba) / Samosprávné město Addis Abeba / Addis Abeba
- ድሬዳዋ (Dəredawa) / Samosprávné město Dire Dawa / Dire Dawa
Každý stát se dále dělí na okresy (wereda) a obce (kebele). Mapa správního členění Etiopie je zde.
Geografie
Území Etiopie je převážně hornaté, většinu území zaujímá Etiopská vysočina, kterou od severovýchodu k jihu dělí Etiopský příkop. Východ země je rovinatý; tvoří jej Afarská nížina a Somálská tabule.
Nejvyšší horou Etiopie je Ras Dašen (4620 m n.m.), nejníže položeným místem je pak Danakilská proláklina (-125 m n.m.). Z jezera Tana na severu země vytéká Modrý Nil.
Hospodářství
Etiopské hospodářství je orientováno převážně na zemědělskou výrobu. Ta zaměstnává 80 % pracující populace. Vývoz kávy představuje ⅔ devizových příjmů země. Kromě toho Etiopie vyváží ještě luštěniny, kůže a olejnatá semena. Zemědělská výroba v nedávné minulosti značně utrpěla v důsledku opakujících se období sucha. Těží se omezené množství vápence a zlata, které se vyváží. Průmysl zaměstnává pouze 8 % pracujících; zaměřuje se hlavně na výrobu potravin, textilu, hutnictví a výrobu cementu.
Země patří do skupiny tzv. Vysoce zadlužených chudých zemí. Je to jedna z nejchudších zemí světa. Hospodářský rozvoj brzdí také pozůstatky socialistické vlády. Stát stále vlastní veškerou půdu a pronajímá ji.
Obyvatelstvo
Etiopie má poměrně pestré národnostní i náboženské složení. Mezi nejpočetnější etnika patří Amharové, Tigrejci a Oromové (viz Oromie). Další početnější národností skupiny žijící na území Etiopie jsou Sidamové, Šankelové, Somálci, Afarové a Guragové.
Podle vládního sčítání z roku 1994 se 61,6 % etiopské populace hlásí ke křesťanství (50,6 % etiopské ortodoxní církve Tewahedo, 10,1 % evangelici a 0,9 % katolíci), muslimové tvoří 32,8 %, převážně sunnité, a 5,6 % jsou tradiční animisté.[1]
Podle Ministerstva zahraničí USA se přibližně polovina obyvatel hlásí k islámu, 35-40 % k etiopské ortodoxní církvi Tewahedo. Přibližně 12 % obyvatel stále vyznává původní kmenová náboženství.
Etiopské písmo
Za pracovní a úřední jazyk Etiopie je chápána amharština, která používá speciální písmo bez standardizované transkripce do latinky. U osobních jmen a geografických názvů se proto lze setkat s několika různými tvary či podobami.
Etymologie
Slovo Ethiopie pochází z řeckého aithó (hořím) a ops (obličej). Ve východních a jižních jazycích je psáno bez h.
Cestování
Etiopie je, při dodržení základních pravidel, bezpečná země pro cestování. Turistická víza dostanou občané ČR bez problémů na letišti v Adis Abebě (20 USD v roce 2007).
Národní parky
Kulturní památky
- Lalibela
- Debre Damo
- Jezero Tana
- Gondar