Svazijsko
Svazijské království Umbuso weSwatini Kingdom of Swaziland |
|||
---|---|---|---|
|
|||
Hymna: Svazijská hymna | |||
Motto: Jsme silní, jsme záhadní, sami se schováme | |||
Geografie | |||
Hlavní město: | Mbabane (poznámka: Lobamba je sídlo krále a vlády) | ||
Rozloha: | 17 363 km² (158. na světě) z toho 1 % vodní plochy |
||
Nejvyšší bod: | Emlembe (1862 m n. m.) | ||
Časové pásmo: | UTC+2 | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | 1 173 900 (153. na světě, odhad 2005) | ||
Hustota zalidnění: | 68 ob. / km² (126. na světě) | ||
HDI: | ▼ 0,542 (střední) (141. na světě, 2007) | ||
Jazyk: | angličtina (úřední), siswati (úřední) | ||
Náboženství | křesťané/sionisté (směs s domorodým kultem předků) 40%, římští katolíci 20%, muslimové 10%, anglikáni, Baha'i, metodisté, mormoni, židé a jiní 30% | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | monarchie | ||
Vznik | 6. září 1968 (nezávislost na Velké Británii) | ||
Hlava státu | král Mswati III. (od 25. dubna 1986) | ||
Hlava vlády | premiér Absolom Themba Dlamini (od 14. listopadu 2003) | ||
Měna | svazijský lilangeni (SZL) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 748 SWZ SZ | ||
MPZ | SD | ||
Telefonní předvolba | +268 | ||
Národní TLD | .sz |
Svazijsko je stát v jižní Africe. Jeho sousedy jsou Mosambik a Jihoafrická republika. Vzhledem k vysoké rozšířenosti infekce HIV mezi lidmi činí průměrná délka života v zemi pouhých 32,62 let, nejméně na světě.
Historie
Začátkem 19. století vznikl svazijský stát spojením několika bantuských kmenů. Ve 40. letech 19. století začali pronikat do oblasti Búrové. V roce 1894 bylo území anektováno Transvaalem. Mnoho farem, lesů a dolů vlastní zahraniční společnosti. Tento stav vznikal od 19. století, kdy britští a holandští osadníci donutili podvodem Svazijce, aby se vzdali svých těžebních práv. Následkem toho zabrali zemi bílí prospektoři. V 19. století spojil Svazijské království král Sobhuza I. V roce 1890 zaútočila na zemi Jihoafrická republika, ale nezvítězila. Po jihoafrické válce (1899 - 1902) se Svazijsko stalo britským protektorátem. Spojené Království ovládlo Svazijsko až do získání jeho nezávislosti. V dubnu 1967 získala země omezenou samosprávu a 6. září 1968 bylo vyhlášeno nezávislé království v rámci britského Commonwealthu.
Přehled nejvyšších představitelů
6.9.1968-21.8.1982 – Sobhuza II. – král
21.8.1982-9.8.1983 – Dzeliwe – královna-regentka
9.8.1983-18.8.1983 – princ Sozisa Dlamini – „oprávněná osoba“
18.8.1983-25.4.1986 – Ndlovukati Ntombi – královna-regentka
od 25.4.1986 – Mswati III. – král
Politika
V čele země stojí král. Od roku 1986 to je Mswati III., který nahradil svého předchůdce Sobhuzu II. Když se v roce 1986 stal králem Mswati III., ležela před ním země rozdělená mezi bělošskou menšinu, která si chtěla podržet nadvládu, a černošskou většinu, která chtěla rozšířit svá práva. Budoucnost Svazijska značně ovlivní historické změny odehrávající se za hranicemi Jihoafrické republice, jejíž lid si roku 1994 zvolil svého prvního černošského prezidenta Nelsona Mandelu. Přestože oficiálně existuje senát o počtu 30 členů, Svazijsko je absolutistickou monarchií.
Geografie
Povrch tvoří náhorní plošina s nejvyšší horou státu Emlembe (1862 m) svažující se od západu k východu a příkře spadající k Mosambické nížině. Největšími řekami jsou Komati a Usutu. Podnebí je subtropické, poměrně vlhké a teplé. Srážky přicházejí především v létě. Ročně jich spadne mezi 500 až 1 400 mm.
Hlavním a zároveň největším městem v zemi je Mbabane s více než 50 000 obyvateli. Dalšími velkými městy jsou Manzini, Lobamba a Siteki. U hranic s Mozambikem jsou pohoří a na severozápadě země je deštný prales. Zbytek země pokrývají savany.
Hospodářství
Svazijsko je rozvojový stát s převahou zemědělství. Z nerostných surovin se těží černé uhlí, následují diamanty, železná ruda, zlato, cín a azbest. Význam má výroba cukru a produkce dřeva. Pěstuje se cukrová třtina, tabák, kukuřice, rýže, bavlna a citrusy. Chová se skot, kozy a drůbež. Velké množství Svazijců pracuje ve zlatonosných dolech za hranicemi v Jihoafrické republice.
Administrativní členění
Svazijsko se dělí do čtyř provincií: