Asie
|
||
| Rozloha: | 44 603 853 km² | |
| Počet obyvatel: | asi 3 879 000 000 | |
| Počet států: | 47 | |
| Regiony: | Střední Asie Východní Asie |
|
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² nejrozlehlejší (největší) a s téměř 4 miliardami obyvatel nejlidnatějším světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie a také Eurafrasie. Vyskytuje se především na východní a severní polokouli. Pokrývá 8,6 % povrchu Země (29,9 % souše) a žije v ní asi 4 miliardy lidí, což je 60 % světové populace. Během 20. století počet lidí žijících v Asii téměř zečtyřnásobil.
Ačkoliv hranice Asie nejsou přesně určitelné, všeobecně se jako hranice udává Ural na západě, dále řeka Emba, pobřeží Kaspického moře, severní předhůří Kavkazu, Azovské moře, Černé moře, úžina Bospor, Marmarské moře a úžina Dardanely, tato hranice je dána geograficky, faktickou hranici zde tvoří kulturní rozdíly. Od Afriky je Asie oddělena Suezským průplavem. Vše směrem na východ od této pomyslné hranice se považuje za asijský subkontinent. Hranice s Austrálií a Oceánií nejsou přesně určeny, a proto se často stanovují podle hranic států.
Asijské geografické rekordy
- Nejvyšší hora: Mount Everest - 8850 m (Nepál, Čína, Himaláj)
- Nejdelší řeka: Chang Jiang - 6379 km (Čína) (3. nejdelší řeka světa) a s průtokem 31 900 m³/s 4. nejvodnatější tok této planety
- Největší ostrov: Kalimantan nebo také (Borneo) - 725 460 km² (3. největší ostrov světa)
- Největší jezero: Kaspické moře - 371 000 km²
- Největší činná sopka: Ključevskaja 4750 m (Rusko, Kamčatka)
- Největší poloostrov: Přední Indie - 3 600 000 km²
- Nejlidnatější stát: Čína - 1 348 083 800
- Největší stát: Rusko - 13 200 000 km² (asijská část)
Přírodní extrémy
Nejvyšší horou tohoto světadílu je Mount Everest, která je zároveň také nejvyšší horou světa. Na tomto světadílu, především v Himaláji, se nachází většina nejvyšších hor světa. Nejnižším místem světadílu je proláklina Mrtvého moře. Nejhlubším a nejvodnatějším jezerem je Bajkal. Kaspické moře má největší rozlohu vodní hladiny.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel Asie včervnu 2010 dosáhl 3,879,000,000 a stále stoupá. Polovinu tvoří obyvatelstvo do 20-ti let. V Asii žijí přibližně dvě třetiny obyvatelstva světa. Nejvíce obyvatel má Čína s 1,3 mld.
Politická geografie
Regiony a státy
| Název regionu[1] a území, s vlajkou |
Rozloha (km²) |
Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002) |
Hustota osídlení (ob./km²) |
Hlavní město |
|---|---|---|---|---|
| Střední Asie: | ||||
 Kazachstán[2] |
2 346 927 | 13 472 593 | 5,7 | Astana |
 Kyrgyzstán |
198 500 | 4 822 166 | 24,3 | Biškek |
 Tádžikistán |
143 100 | 6 719 567 | 47,0 | Dušanbe |
 Turkmenistán |
488 100 | 4 688 963 | 9,6 | Ašchabad |
 Uzbekistán |
447 400 | 25 563 441 | 57,1 | Taškent |
| Východní Asie: | ||||
 Čínská lidová republika[3] |
9 584 492 | 1 384 303 705 | 134,0 | Peking |
 Hongkong (ČLR)[4] |
1 092 | 7 303 334 | 6 688,0 | — |
 Japonsko |
377 835 | 126 974 628 | 336,1 | Tokio |
 Macao (ČLR)[5] |
25 | 461 833 | 18 473,3 | — |
 Mongolsko |
1 565 000 | 2 694 432 | 1,7 | Ulánbátar |
 Severní Korea |
120 540 | 22 224 195 | 184,4 | Pchjongjang |
 Jižní Korea |
98 480 | 48 324 000 | 490,7 | Soul |
 Čínská republika (Tchaj-wan)[6] |
35 980 | 22 548 009 | 626,7 | Tchaj-pej |
| Severní Afrika: | ||||
 Egypt[7] |
63 556 | 1 378 159 | 21,7 | Káhira |
| Severní Asie: | ||||
 Rusko[8] |
13 115 200 | 39 129 729 | 3,0 | Moskva |
| Jihovýchodní Asie: | ||||
 Brunej |
5 770 | 350 898 | 60,8 | Bandar Seri Begawan |
 Kambodža |
181 040 | 12 775 324 | 70,6 | Phnompenh |
 Indonésie[9] |
1 419 588 | 227 026 560 | 159,9 | Jakarta |
 Laos |
236 800 | 5 777 180 | 24,4 | Vientiane |
 Malajsie |
329 750 | 22 662 365 | 68,7 | Kuala Lumpur |
 Myanmar (Barma) |
678 500 | 42 238 224 | 62,3 | Naypyidaw[10] |
 Filipíny |
300 000 | 84 525 639 | 281,8 | Manila |
 Singapur |
693 | 4 452 732 | 6 425,3 | Singapur |
 Thajsko |
514 000 | 62 354 402 | 121,3 | Bangkok |
 Východní Timor[11] |
15 007 | 952 618 | 63,5 | Dili |
 Vietnam |
329 560 | 81 098 416 | 246,1 | Hanoj |
| Jižní Asie: | ||||
 Afghánistán |
647 500 | 27 755 775 | 42,9 | Kábul |
 Bangladéš |
144 000 | 133 376 684 | 926,2 | Dháka |
 Bhútán |
47 000 | 2 094 176 | 44,6 | Thimphu |
 Indie[12] |
3 287 590 | 1 045 845 226 | 318,2 | Nové Dillí |
 Írán |
1 648 000 | 66 622 704 | 40,4 | Teherán |
 Maledivy |
300 | 320 165 | 1 067,2 | Male |
 Nepál |
140 800 | 25 873 917 | 183,8 | Káthmándú |
 Pákistán |
803 940 | 147 663 429 | 183,7 | Islámábád |
 Šrí Lanka |
65 610 | 19 576 783 | 298,4 | Kolamba |
| Jihozápadní Asie: | ||||
 Arménie[13] |
29 800 | 3 330 099 | 111,7 | Jerevan |
 Ázerbájdžán[14] |
41 370 | 3 479 127 | 84,1 | Baku |
 Bahrajn |
665 | 656 397 | 987,1 | Manáma |
 Kypr[15] |
9 250 | 775 927 | 83,9 | Nikósie |
 Pásmo Gazy[16] |
363 | 1 203 591 | 3 315,7 | Gaza |
 Gruzie[17] |
20 460 | 2 032 004 | 99,3 | Tbilisi |
 Irák |
437 072 | 24 001 816 | 54,9 | Bagdád |
 Izrael |
20 770 | 6 029 529 | 290,3 | Jeruzalém |
 Jordánsko |
92 300 | 5 307 470 | 57,5 | Ammán |
 Kuvajt |
17 820 | 2 111 561 | 118,5 | Kuvajt |
 Libanon |
10 400 | 3 677 780 | 353,6 | Bejrút |
| Nachičevan (Ázerbájdžán)[18] |
5 500 | 365 000 | 66,4 | Nachičevan |
 Omán |
212 460 | 2 713 462 | 12,8 | Maskat |
 Katar |
11 437 | 793 341 | 69,4 | Dauhá |
 Saúdská Arábie |
1 960 582 | 23 513 330 | 12,0 | Rijád |
 Sýrie |
185 180 | 17 155 814 | 92,6 | Damašek |
 Turecko[19] |
756 768 | 57 855 068 | 76,5 | Ankara |
 Spojené arabské emiráty |
82 880 | 2 445 989 | 29,5 | Abú Dhabí |