Po zemětřesení vstalo z trosek město, které láká architekty
Nový Zéland je pro každého cestovatele zastávkou, kterou nelze opomenout a domnívám se, že všem návštěvníkům se tato země, ležící na dvou ostrovech jihovýchodně od Austrálie, musí vepsat hluboce do duše. Oba ostrovy oplývají přírodou, která není k vidění nikde jinde na světě, a dokonce i u přírody nedaleké Austrálie jsou patrny rozdíly ve srovnání s tou novozélandskou, přestože obě země leží velmi blízko u sebe.
Těšil jsem se především na krásnou přírodu, jak mi ji všichni přátelé a známí, kteří Nový Zéland navštívili přede mnou, popisovali. Rovněž jsem ale chtěl poznat klidný život místních obyvatel a také onen pověstný kontrast mezi zasněženými horami, které jsou vidět z malebných pláží. Ty sice omývá chladná oceánská voda, ale najdou se i období, kdy se na nich dá užít klasických prázdninových radovánek.
Při poznávání severního ostrova jsem na východním pobřeží zavítal do městečka, které na první pohled působilo jinak než ostatní. Klasická novozélandská sídla v sobě často nezakryjí architektonický styl. Ten s sebou na ostrovy v minulých dobách přinesli britští kolonizátoři, když se na Zéland dostali z Austrálie a vytlačili tak původní Maurské obyvatelstvo.
Městečko, které nese jméno Napier, mělo úplně jinou formu, jiný charakter než všechna ostatní. Stačila chvilka pozornosti, abych si všiml, že všechny domy mají stejný rukopis. Přestože jsem laik, záhy jsem poznal, že se jedná o domy postavené ve stylu art deco.
Tento styl se vyznačuje zdobností, která je viditelná nejen na domech, ale také na dveřích či oknech místních budov.
Zajímavé a originální řešení městské výstavby ve mně probudilo zvědavost, která mne přivedla až do místního informačního centra. Šéf Robert McGregor mi za několik málo minut vysvětlil, co že vedlo místní obyvatele ke zvolení tohoto architektonického stylu a kdy.
S důkladností vlastní všem šéfům mi prozradil, že městečko Napier postihlo v úterý 3. února 1931 v 10.47 děsivé zemětřesení. Dva zničující záchvěvy země o síle 7,9 stupně Richterovy stupnice náhle ochromily život celé provincie. Při zemětřesení a následných požárech, které dokonaly dílo zkázy, zemřelo celkem 258 lidí, z toho 162 okamžitě.
Chvilku samozřejmě trvalo, než se místní obyvatelé vzpamatovali z ničivé katastrofy. Téměř vše v městečku Napier bylo zlikvidováno. Městská rada se po tomto neštěstí rozhodla vybudovat na troskách nové město většinou ve stylu art deco. Převážná část novostaveb byla vybudována v letech 1932 - 1933. Objekty, které svojí výškou elegantně kopírují povrch města jsou většinou jedno až dvouposchoďové. Město je opravdovou oslavou tohoto stavebního slohu.
Sám jsem se několikrát, ve dne i v noci, toulal Napierem a musím říci, že jsem se mnohdy neubránil představě, v níž jsem si odmyslel moderní stroje, auta či reklamy v obchodech a přenesl jsem se hlouběji do minulosti. Najednou jsem viděl kočáry s koňskými spřeženími, dámy v krásných šatech a muže v oblecích, jak se honosně pohybují ulicemi tohoto pozoruhodného města.
Tvůrci nevšedního místa nezapomněli ani na městské osvětlení, mobiliář či knihovnu stejně, tak jako okna a dveře jednotlivých domů, a nechali je rovněž vytvořit ve stylu art deco, takže v současné době se sem sjíždějí architekti z celého světa.